Zbraně
ZBRANĚ POUŽÍVANÉ V AIKIDO
BOKKEN Dřevěný meč
JO Dřevěná hůl
TANTO Dýka
KATANA Sečný meč zahnutý jednobřitý
SUBURITO Dřevěný meč, těžší než bokken, pro sólové cvičení
IAITO Cvičný, tupý, kovový meč (slitina zinku a hliníku)
WAKIZASHI Krátký meč, u samurajů nošený v páru s katanou ( Daitó )
SHINAI Bambusový meč používaný v Kendo
SHINKEN Skutečný meč
SAJA Pochva na Katanu
BOKKEN - je dřevěnou náhražkou meče, přesněji řečeno bojového meče katany a jen málokdy je opatřen záštitou (tsubou). Bokken je stejné délky jako meč a již v samurajských dobách sloužil k nácviku ken - jutsu. V Aikido se s bokkenem převážně cvičí převážně "suburi" což jsou seky v přemístění sloužící pro pochopení základních principů, dále pak AIKIKEN, což jsou techniky Aikido s bokkenem a následně techniky ken - jutsu jako komplex boje s mečem.
JO - je další zbraní kterou Ó - sensei zařadil do programu výuky Aikidó. Je to asi 130 cm dlouhá tyč z tvrdého dřeva. Cvičí se s ní AIKI - JO, což je princip AIKI v aplikaci s touto tyčí a techniky JO - DO což je celý komplex užívání této zbraně proti ozbrojeným i neozbrojeným útočníkům. Jo byla jednou ze zbraní, která se dala úspěšně použít proti útočníkům s katanou.
TANTO - z hlediska principu je tanto poslední zbraní požívanou v Aikido. Tanto byl nůž samuraje, který nosil stále s sebou. Při samurajských soubojích se nejednou stalo, že byl použit právě tento nůž při zasažení útočníka a tak vznikly různé formy obrany proti tanto. Při Aikido se taktéž používá dřevěná náhražka a cvičí se převážně obrany proti ozbrojenému útočníkovi a skupině útočníků.
KATANA - je druh japonského meče používaného od 15. století. Katana má zakřivenou čepel, obdobně jako šavle, s jedním ostřím (ha), záštitou (cuba) a rukojetí (cuka) s oválným průřezem. Délka bývala od dvou do tří šaku (šaku = 30,3 cm). Byla nošena samuraji vetknuta za pásem obi ostřím nahoru, tradičně společně s krátkým mečem wakizaši nebo s osobní samurajskou dýkou nazývanou tantó. Dvojice mečů katana a wakizaši se nazývala daišó a byla symbolem třídy samurajů. Souprava dvou mečů daišó se stala pro samuraje standardní výzbrojí v období Muromači. Dlouhá katana byla používána pro boj v otevřených prostorách, zatímco krátké wakizaši nebo tantó bylo používáno pro boj ve stísněných prostorách nebo k rituální sebevraždě tzv. seppuku